90 %
 Tento čapí jedinec, ne zcela běžně se vyskytujícího druhu, byl na devadesát procent poraněn střelnou zbraní. Zřejmě někomu chyběl ve sbírce vycpanin. Pravděpodobně mu chybí i nadále, ale není všem dnům a čápům černým konec.

Je neuvěřitelné, kdo všechno se může honosit vlastnictvím zbraně. A s jejich množstvím přibývá poraněných a zastřelených zvířat, ale i množství nevinných psů zastřelených před zraky svých majitelů a často i jejich dětí. Vysvětlení „střelce“ je prosté. Pes neoprávněně pronásledoval „jeho“ zvěř, ( která je vesměěs vystřílena) v „jeho“ revíru. To, že ani zdaleka pes nebyl mimo dosah svého majitele, to nerozhoduje. Možná, že v budoucnu bude procházka stejně nebezpečná i pro majitele psa.

A nedostatek drobné zvěře? Žádný problém. Uměle si odchováme bažanty, kachny, které jsou naučeny na člověka jako přítele, který je krmí. Potom je vypustíme pár týdnů před hony do volné přírody. A pak se honorace baví. Krásná jatka. Střílení do kachen, kterým se nechce létat, a proto jsou stříleny přímo na rybníku, bažantů, a občas nějaké to káně, to je to přeci škodná, to „sundám“ pro potěšení. Vše ve jménu ušlechtilé záliby a pradávných tradic.  Tradicí ovšem ale také bylo a stále je trest smrti ukamenováním.

Nějak se vytrácí ti, kteří provozují myslivost, snad i proto, že „myslí“ na živého tvora ve svém revíru. Mít rád přírodu, znamená podporovat život. Lov je pouze očistnou fází, ne kratochvílí. Pravý nimrod, kterých je pramálo, totiž miluje les a vše živé.
-mp-